Z palety barev koník cválá,
maloval podzim jeho kšíry.
Rumělka křoví rozehřála,
démantem šípků větev vzplála …
v podzimním šeru plamen čirý.

Odstíny tónů mrazík šidí,
začíná smutno být po kraji.
Ospalá radost, v mysli lidí,
rubíny růžím, snad, závidí …
Pohledy půvabem lákají.

Planoucí štěstí do vázy dám,
ať šedavým dnem jasně svítí.
V blízkosti krásy rád usínám,
vysněným třpytem blýská se chrám,
ukrývá dech jarního kvítí.